Tak na tomhle jídle ujíždíme od léta. Minimálně jednou za čtrnáct dní se nám objevuje na talíři. Fakt. Až tak moc je to dobrý, že nám vůbec nebylo trapné podávat něco tak „obyčejného“ jako je čočka při extra speciální seznamovací večeři pro babičky a dědečky. A je to až tak moc dobrý, že i největší nepojídač brambor, kterého jsem kdy v životě potkala, brambory vyžaduje a dává jim přednost před masovou „přílohou“ ;-)
Suroviny:
balsamico čočka
150g čočky Beluga*
1 cibule
1 řapík celeru
1 větší mrkev
1 stroužek česneku
1 lžíce hořčice (plnotučná, dijonská)
olej
sůl, pepř
po 4 větvičkách rozmarýnu a tymiánu
250 ml drůbežího vývaru
cca 250ml bílého vína/vermutu dle chuti
kvalitní balsamico ocet (množství dle chuťových preferencí – my dáváme hodně ;-))
pečené brambory
500g brambor (typ A)
sádlo, sůl
masová příloha :-)
2 kuřecí prsa
6 lístků šalvěje
6 plátků pancetty
Postup:
V neosolené vodě uvaříme černou čočku do poloměkka, slijeme a dáme stranou.
Cibuli, mrkev, řapíkatý celer a česnek nakrájíme na drobné kostičky a lehce osmahneme na oleji. Zalijeme vínem a vývarem a krátce povaříme. Přidáme hořčici a balsamico. Zredukujeme na polovinu, přidáme čočku, bylinky a provaříme. Dochutíme solí,pepřem a odstraníme větvičky bylin.
Troubu rozehřejeme na 220°C. Brambory pokrájíme na kostičky. V troubě necháme rozehřát pekáč s dostatečným množstvím sádla (asi 2 lžíce), přidáme brambory a pečeme téměř bez dozoru cca 30minut (prostě dokud nebudou zlatavé a křupavé). Cedník vyložíme papírovou utěrkou, vsypeme do něj bramborové kostičky a po odstranění přebytečného tuku lehce osolíme.
Kuřecí prsa osušíme. Každé rozřízneme na tři rovnoměrné díly, přiložíme lístek šalvěje a obalíme plátkem pancetty. Spíchneme párátkem a opečeme ze všech stran na rozpálené pánvi. Snížíme teplotu, přiklopíme poklicí a necháme asi 5minut podusit.
Na talíře nabereme čočku, zasypeme bramborem a navrch položíme kuřecí kousky. Podáváme s bílým vínem.
*beluga je hůř k dostání, místo ní lze použít francouzská zelená z oblasti Le Puy, která už bývá k dostání lépe (běžná čočka je taková blátivka)
Toto je převzatá, jen lehce upravená, verze receptu z knihy: „DAS PERFEKTE DINNER – Die Sieger menüs“, vgs Egmont/tv VOX www.vgs.de
Comments
12 komentářů: „Balsamico čočka s křupavými bramborovými kostičkami“
1R: děkuji :-)
Blátivka přeci není buranská! Taková čočková polévka ovoněná česnekem a kouskem uzeného, co na podzim a v zimě zahřeje a vyvolá vzpomínky na večeře z dětství, se dá připravit jedině z ní! ;-)
Na kombinaci s bagetou brzy dojde – jen jsem zavalená žampiony.
Schn: fotíte jídla velmi esteticky. Jistě by pro vás nebyl problém vyblejskout buranskou „blátivku“ (zavádějící termín – ta čočka je mmmmh výtečná!!) s bagetou ve vyzdvihujícím Michelin Star aranžmá a hávu.
Šaty dělaj člověka – fůdstájlink dělá pokrm?
1R: I see :-) Já myslela, že třeba máte nějaký extra speciální recept. Čočku blátivku taky můžeme, tak to při nejbližší příležitosti vyzkoušíme i s bagetou :-)
Šnytlíku, kombi s bagetou je velice einfach!
Prostě udělám svoji verzi české čočky na kyselo. Použiji „normální“ hnědo-zelenou čočku, zde zvanou „continental lentils“, neb blátivost (creaminess) nám v tomto případě vyhovuje. Oproti běžné verzi to asi vylepšuji aromatickou zeleninou, creme fraiche, atp.
No a tu bagetu k tomu prostě přikusujeme! :-))
Madlo, vítám a díky :-)
Červenou čočku nebrat. Hlavně proto, že se dá snadno rozvařit a tady by to nebylo to pravé ořechové. Beluga i Le Puyka jsou mnohem pevnější a dá to vážně práci je rozvařit na kaši.
1R: Roast potatoes čočku posouvají úplně někam jinam :-) Ačkoli čočka s rýží v indickém stylu je taky super. O kombinaci s bagetou slyším zase prvně já – nebyly by podrobnosti?
V původním receptu smaží brambory na pánvi (velice bordeloidní) a pak je cpou rovnou do čočky a nechávají „ovonět“ sosíkem. To se nám moc neosvědčilo, protože se tak nějak „rozmáchají“. Pěkně na sádle vypečené brambory jsou mnohem, ale mnohem chutnější :-)
Terezko, neříkej dvakrát nebo bude ;-)
coco-choc: beluga se dá sehnat ve „fajnovějším“ obchodě, alespoň v našich končinách. Hádám, že v Čechách by mohla být k sehnání v nějaké zdravé výživě. Pokud ne, zelená z Le Puy by měla být k sehnání (skoro bych se vsadila, že v Metru) :)
Tak to vypadá vážně dokonale. i já bych si klidně odpustila masovou přílohu a dala si raději o něco více vypečených brambůrek s voňavou čočkou. Belugu čočku taky neznám, myslíš, že by šla nahradit běžnější čočkou červenou? Souhlasím totiž s tebou, že běžná hnědá čočka je krapet blátivější.
Belugu čočku něznáju, ni sevrugu. Ale Puy je tu k mání a všechny čočky mají u nás otevřené dveře.
Sosík kolem čočky bych dělal velmi podobně, zde si padáme do noty, souzvuk.
Kombinovat to s „roast potatoes“ by mě nenapadlo. Anglie tyto zná a miluje, ale v jiných souvislostech. Také je předem předvařuje (ve větších kusech, než Šnytlíkův recept). Pak se radí brambory slít a „omlátit“ mrskáním v přikrytém kastrolu, aby byla kůrka, než se prsknou na „fiercely“ (do ohniva) rozehřátý pekáč.
Budu muset tuto kombinaci oprubovat, abych si rozšířil repertoár. U nás se čočka dosavad pouze pářila s chlebem (baguette), a nebo, v trochu víc orientálním hávu, s rýží.
(Též je, v jakékoliv úpravě, ráda pojídána druhý den studená, coby „salát“.)
Slavnostní příležitost si žádá slavnostní menu.
Tohle je parádní specialitka a dovedu si představit, že bych si na ní taky ujela :-)
Čocku já ráda. Ale tuto odrůdu neznám, prozraď, kdepak ji seženu. Pro mě raději bez přílohy :-), ale s dvojitou porcí čočky s brambůrkami – tak prostá kombinace a přitom netradiční…