Dýňová pohádka

Zas je tu podzim. Všude dýně. Mám pocit, že minulý záchvat mé choroby odezněl teprve nedávno a už je tu znovu. Tím, že je teprve v počátcích, nestihla se má mánie projevit v kuchyni nijak podstatným způsobem a neohrozila tak již dlouho plánovanou výpravu. Jednoho krásného sobotního rána jsem naložila svou novopečenou rodinku do přibližovadla a vydali se přivítat novou dýňovou sezonu. Jak jinak než stylově návštěvou největší výstavy dýní v širokém okolí v prostředí zámecké zahrady v Ludwigsburgu (již 10.ročník). Součástí krásné barokní zahrady je i pohádkový mini park pro děti, který tento rok slaví půlstoletí. V duchu oslav jubilea se nesla i dýňová expozice. Uhodnete, které pohádky se dočkaly zhmotnění?

Z výstavy jsem odcházela nadšená (jak jinak, když byla dýňová ;-)), ale Koblížek naznačil mírné zklamání. Prý se letos odrazila ekonomická krize v kvalitě expozice neboť dýně nehrály vždy hlavní roli u jednotlivých exponátů a nabyl dojmu, že je jich málo. Měl trochu pravdu v tom, že dýně nebyly k vidění na každém kroku jako loni. Přesto jich bylo moře a nespočetně druhů a já si náladu ani zážitek jeho remcáním prostě zkazit nenechala. S poťouchle spokojeným úsměvem na tváři jsem k večeři přichystala pohádkový dýňový koláč a jako příkusek k bílému vínu a nealko rosé pečenou dýni ;-)

Comments

2 komentáře: „Dýňová pohádka“

  1. Bali avatar

    Tý brďo! Krása.
    Doma se mi povaluje jedno malé hokaido a čtyři dekorativní různobarevné dýně. Do výstavy daleko.

  2. Yva avatar

    Opravdu paráda. Kdo by řekl, že si někdo vyhraje s dýněmi víc, než Američané!

    Ze zobrazených pohádek jsem uhodla asi jenom polovinu, ale omluvou nechť mi je to, že už je to nějaký ten pátek, co jsem je četla. Baron Prášil je na dělové kouli opravdu impozantní figura, ale toho bych spíš zařadila do pohádek pro dospělé. ;o)