Měsíc: Září 2009

  • Slaný dýňový koláč

    Letošní dýňová sezona je již v plném proudu, ale v naší domácnosti se projevuje zatím jen pozvolna. Nemůžu Kobliha zavalit jedním dýňovým pokrmem za druhým. Brzy by mne u stolu opustil a živil se nějakým parádním junkem, třeba curry wurstem nebo döner kebabem od turků na hlavní třídě naší vesnice. Takže dýni do našeho jídelníčku zavádím postupně a celkem nenápadně. Třeba tímto jemným, lehkým a šťavnatým slaným koláčem, který byť dýňový stále ještě voní létem.

    Suroviny:
    500g dýně (dle vašeho výběru)
    300g křehkého  těsta (klidně kupte)
    2 vejce
    200g žervé
    1lžíce rajského protlaku
    1-2lžíce sušené bazalky
    sůl, pepř
    2 větší rajčata
    1 mozzarella (cca 120g)

    Postup:
    Rozehřejeme troubu na 220°C. Křehké těsto namačkáme do koláčové formy a naslepo pečeme cca 10minut. Teplotu v troubě snížíme na cca 160°C.
    Dýni očistíme, nakrájíme na hranolky a uvaříme v páře (15-20minut). Necháme zchladnout. Vejce důkladně promícháme s žervé, osolíme, opepříme a přidáme sušenou bazalku (čerstvá se neosvědčila, tepelným procesem ztrácí veškerou chuť). Dýni rozšťoucháme šťouchadlem na bramborovou kaši, líp to udělátko nepojmenuju, a vmícháme do vaječné směsi. Kdo touží po extra jemné konzistenci dýni rozmixuje.
    Směs nalijeme na předpečené těsto, poklademe tenkými plátky rajčat a mozzarelly. Mozzarellu použijeme ale jen v případě, že budeme jíst koláč ještě teplý, protože jak všichni víme studená rozpečená mozzarella je bez chuti a zápachu a navíc tvrdá jak beton. Formu vložíme do trouby a pečeme cca 45minut. Pokud možno podáváme na terase při západu slunce s jednoduchým listovým salátem zakápnutým bazalkou ovoněným olivovým olejem a sklenkou dobře vychlazené rulandy. Krásné babí léto a prodloužený víkend!

  • Dýňová pohádka

    Zas je tu podzim. Všude dýně. Mám pocit, že minulý záchvat mé choroby odezněl teprve nedávno a už je tu znovu. Tím, že je teprve v počátcích, nestihla se má mánie projevit v kuchyni nijak podstatným způsobem a neohrozila tak již dlouho plánovanou výpravu. Jednoho krásného sobotního rána jsem naložila svou novopečenou rodinku do přibližovadla a vydali se přivítat novou dýňovou sezonu. Jak jinak než stylově návštěvou největší výstavy dýní v širokém okolí v prostředí zámecké zahrady v Ludwigsburgu (již 10.ročník). Součástí krásné barokní zahrady je i pohádkový mini park pro děti, který tento rok slaví půlstoletí. V duchu oslav jubilea se nesla i dýňová expozice. Uhodnete, které pohádky se dočkaly zhmotnění?

    Z výstavy jsem odcházela nadšená (jak jinak, když byla dýňová ;-)), ale Koblížek naznačil mírné zklamání. Prý se letos odrazila ekonomická krize v kvalitě expozice neboť dýně nehrály vždy hlavní roli u jednotlivých exponátů a nabyl dojmu, že je jich málo. Měl trochu pravdu v tom, že dýně nebyly k vidění na každém kroku jako loni. Přesto jich bylo moře a nespočetně druhů a já si náladu ani zážitek jeho remcáním prostě zkazit nenechala. S poťouchle spokojeným úsměvem na tváři jsem k večeři přichystala pohádkový dýňový koláč a jako příkusek k bílému vínu a nealko rosé pečenou dýni ;-)

  • Dopečeno.

    Všeobecně se ví, že Schnytlik moc nepeče. Jednak je na to levá, druhak to u ní doma nikdo moc nejí a péct pro Koblihovu sekretářku se jí taky moc nechce. Nicméně poslední projekt s pracovním názvem „astronaut“ se jí podařil na výbornou. Je na sebe patřičně hrdá a tak se chce pochlubit vlastním peřím. 20.srpna 2009 bylo dopečeno a po malé přestávce se Schnytlik pomalu vrací do kuchyně a tak se již brzy můžete těšit na další zápisky :-)