A jaké bylo spráně řešení minulé hádanky? Uhodl jste někdo? Odpovědi byly velice vtipné, ale všichni jste byli vedle jak ta jedle.
Správná odpověď? Tapioka, přeci. Malé bílé perličky nejsou nic jiného než škrob získaný z kořenů manioku. Namočením a následným vařením se z děsně tvrdých kuliček stanou korálky průhlené a měkké. Jsou parádní pro přípravu dezertů (pudinkového typu) jako zahušťovadlo a zároveň k oživení textury. Tapioka nemá vlastní chuť, takže se nemusíte bát, že by se s něčím tloukla. Hojně je využíváná při přípravě dezertů v Asii, zejména pak v Thajsku, ale v její zakonzervované mléčné podobě jsem se s ní setkala v Anglii. Bylo to poněkud podivné setkání, ale struktura mne natolik zaujala, že jsem si po mnoha a mnoha letech dala tu práci a sáček tapioky sehnala. A jak to dopadlo? No parádně :)
Tapioku (100g) jsem nasypala do hnku, zalila studenou vodou (300ml). Po třech hodinách jsem zalila kokosovým mlékem (300ml), přidala špetku soli a asi 3 lžíce třtinového cukru. Pomalu, ale opravdu velice pomalu a za občasného míchání vařila asi hodinu. Perličky změkly, nabyly na objemu a celá směs získala konzistenci hustého pudinku. Odstavila a nechala zchladnout na pokojovou teplotu. Během čekání jsem se pokusila vypreparovat pecky ze dvou kousků manga a nakrájet je na úhledné kousky (taky s tím stále bojujete?), což se mi samozřejmě zase nepovedlo, ale snaha se cení, ne? Pak už jen stačilo navrstvit do skleniček a dát vychladit.
Několik poznámek na závěr: Tapioka, na kterou jsem narazila byla opravdu drobounká. Uvedené časy přípravy jsou jen orientační. Cílem nebylo vytvořit přeslazený dezert a mango bylo opravdu zralé, proto jsem použila malé množství cukru a příště bych ho klidně vynechala úplně.
